Narodila jsem se v Hranicích na Moravě, prožila své dětství v Ostravě, ale momentálně jsem se ukotvila v Brně, kde studuji psychologii na MU. Kynologii se věnuji takřka od narození. První pes u nás doma byl belgický ovčák tervueren Olíšek, který patřil rodičům. Jakmile jsem dorostla do věku, kdy jsem měla extrémní zájem o psy, měla jsem štěstí, které nemá jen tak někdo, že mne do všech tajů zasvětil můj děda, majitel CHS z Hustopečských rybníků.

 Děda se zabýval chovem jezevčíků dlouhosrstý, drsnosrstých a bíglů. Dostalo se mi u něj školy, co a jak dělat, co a jak nedělat. Od toho jak se věnovat štěňátkům, po to jak připravit jedince na vrcholové zkoušky. Pomáhala jsem mu s výcvikem psů a předváděla je pravidelně na zkouškách a výstavách.

Ovšem naše cesty se trochu rozešly, když jsem objevila sport s názvem agility. I přes odpor rodičů jsem si domů dovezla svého prvního vlastního psa plemene pumi, Alfa. S Alfem jsem se začala věnovat ne jen agility, ale objevovala jsem i tajemství obedience, flyballu, cursingu, pasení… Díky tomuto jedinci jsem objevila i kouzlo pozitivní motivace, bez které si nyní již nedovedu představit každodenní soužití se psem. Bohužel náš společný osud měl krátkého trvání. V jeho velmi mladém věku jsem Alfíka musela nechat uspat, kvůli zákeřné nemoci, která nebyla slučitelná se životem.

Po odchodu Alfa, jsem zvažovala všemožné varianty. Ale řízením osudu, ke mne v září 2009 přibyla moje první foxteriérka, Entita. Od té doby jsem úplně propadla povaze foxlíků. Jejich nadšení do života, jejich obliba v adrenalinových sportech. A celkově jejich přístup ke všemu. V roce 2011 jsem se stala hrdou majitelkou CHS Lovcův sen.

Moji psi:

Electra Tuskulum (Entita) – moje první foxlinka, zasvětila mne do povahy teriérů, je zakladatelkou mého chovu a zažili jsme si spolu mnoho pěkných i perných chvil. Složila v mladém věku ZN i ZV a je připravena na všechny typy zkoušek, jen panička nenašla čas je s ní složit 🙂 Věnujeme se spolu taky okrajově agility kde je v kategorii MA2, obedience, frisbee… Je to povahově strašně milá foxinka, skvělá matka, vynikající stopařka a aportérka. Lepšího prvního foxíka jsem si přát nemohla…

Kleopatra Tuskulum (Banshee) – dostala se ke mne náhodou, psa jsem v té době nechtěla, ale chovatel mne přesvědčil, že to je fenka přímo pro mne. Tak se roku 2013 rozrostla smečka o tu černobílou neřízenou střelu. Ban je ještě mladá fenka na začátku výcviku. Čeká ji ovšem slibná kariéra loveckého psa, ale taky canisterapeuta a možná agiliťáka 🙂

Kynologické úspěchy:

Několikanásobná účast na Memoriálu Rudolfa Kristla, VZ, PZ …. ale každá úspěšně složená zkouška je pro mne úspěch! Hlavně proto, že můžu u mnohých majitelů překopat stereotypy o tom, že lovecky vedený pes nemůže být veden pozitivkou :o)